Báseň Další den

Zde je skica básně, kterou jsem kdysi napsal v ranní tramvaji na cestě do práce. Než jsem se dokopal k její úpravě a učesání do podoby, kdy by dávala zřejmější smysl, vzala si ji do foroty umělá inteligence. Zde jsou výsledky. Cesty ke srozumitelnosti bývají klikaté.

Další den

Vstanu a v hlavě orloj z vratných lahví
Nemusím se přemáhat
K psím kusům
Kdeže

Umím se přehoupnout v čase
Jako povidla z roku 2006
A k večeru se přiblížit ke knize
Tam pytlačit verše jako mušky
Jen pro vlastní spotřebu
Samozřejmě

Pak zvoní telefon
A tam takovéto ticho
Které po hlase znáš
Ale na které nemá smysl odpovídat

Kdeže
Proč taky

Další den

Pak zvoní telefon

A v hlavě orloj z vratných lahví

Povidla z roku 2006

Které po hlase znáš

K večeru se přiblížit ke knize

Nemusím se přemáhat

Umím se přehoupnout v čase

K psím kusům

Jen pro vlastní spotřebu

Další den

Proč taky

Samozřejmě
Vstanu

Umím se přehoupnout v čase
A k večeru se přiblížit ke knize

A tam takovéto ticho

Jako povidla z roku 2006

Další den

Vstanu

Kdeže

Proč taky

Dalšíden

přemáhat vlastní ke přiblížit

tam smysl se večeru orloj den mušky telefon

Zvoní pytlačit proč

takovéto k spotřebu tam ale

kusům ticho další které

vratných povidla a

se kdeže na

ne

Příští ráno

Vylezu a v lebce zvonkohra z výkupních lahví

Nemám nutnost se nutit

K bláznivinám

Ani náhodou

Dovedu se přesunout v období

Jako marmeláda z letopočtu 2006

A k soumraku se dostat k publikaci

Tam lovit rýmy jako hmyz

Pouze pro osobní potřebu

Jistěže

Poté vyzvání mobil

A tam takovýto klid

Který podle tónu rozpoznáš

Ale na nějž postrádá cenu reagovat

Ani náhodou

Nač vlastně

Nazejtří jitřenie
Povstanuť, a v lebě mé zvonohra z lahví nenavrácených hřmotí
Netřebaž mi násilím se pobízeti
Ku psím vylomeninám
Aj věru ne

Doveduť se překlenouti skrze časový běh
Jakož povidla z léta Páně dvoutisícího šestého
A ku soumraku přistúpiti ke knížce
V níž pytlačiti veršovánie jako mušic drobných
Pouze pro potřebu vlastní
Zajistéť ano

I zazní trubka drátová, zvuk vydávajíc
A v ní ticho vpravdě podivné
Které dle hlasu v srdci poznáš
Však odpověď dáti? — ni smyslu v tom není

Aj věru ne
Pročpak by, pravím

Nazejtra zrána

Vykulím se z lože a v palici štráfek z flašek výkupních

Netřeba mi se moc štorcovat

Na všelijaké psí kusy

Kdepak že jo

Umím se přehoupnout přes cajtštyk

Jak povidla z jahru dvoutisícšest

A k večeru se připlížím ke knížce

A tam šmrdlám veršíky jak mušky

Tak leda pro špacír vlastního gustu

No jasně že jo

Potom zvoní telefon

A tam ticho jak ve špajzu

Ten tón — znáš ho podle rufnu

Ale načpak bys odpovídal, stejně z toho nic není

Kdepak že jo

Nač by jako

Další den

Vstanu

zvoní
mušky
verše

Další den

den

den

a

a

A

A

v

v

v

z

z

k

k

k

po

ale

taky

Proč

yetšoněuye6eemtínyetš

nyetšoněuye6eemtínyet
ínyetšoněuye6eemtínye
tínyetšoněuye6eemtíny
tínyetšoněuye6eemtín

emtínyetšoněuye6eemtí
eemtínyetšoněuye6eemt
6eemtínyetšoněuye6eem
e6eemtínyetšoněuye6ee
ye6eemtínyetšoněuye6e
uye6eemtínyetšoněuye6

ěuye6eemtínyetšoněuye
něuye6eemtínyetšoněuy
oněuye6eemtínyetšoněu
šoněuye6eemtínyetšoně

tšoněuye6eemtínyetšon
etšoněuye6eemtínyetšo

Další den

Vstanu a v hlavě orloj z vratných lahvíDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

a l š

u a v h l a o j z v r a t
u s í m s e p ř e m
s í m k u s
e ž e

í m s e p o u p n o u
o p o v i d o k
e r u s e p ř k e k
y t l a č e j a k u š
o v l a s o t ř e
o z ř 

v o n í l e f
a m t a k o t i c h
r é p o h l a n á š
A l e n a n e m á s m y s l v í d a t

e ž e
o č t a k 

Další den haiku

Den hlas a stín jdou

noc tichá v kruhu šera

muška verš píše

Recept na Polévku z Vratných Lahví

Ingredience:

• 1 ks dalšího dne (čerstvý, nerozbalený)

• 2 hrsti vstávání bez důvodu

• 1 l orloje z vratných lahví

• špetka nepřemáhání se

• 3 ks psích kusů

• 1 lžíce kdeže

Postup:

1. Ráno si připravte vnitřní hodiny — ideálně zrecyklované, z lahví, co pamatují večery.

2. Nechte v klidu provařit s časem zavařeným v roce 2006 — jako povidla, jen trochu kyselejší.

Mezitím připravte nálev z veršů:

3. Na mírném ohni přehoupejte se v čase. Přidejte sebraný večer a pár kapek knižní nálady.

4. Nechte v tom mušky veršů pytlačit — jen pro osobní spotřebu. Nesdílejte.

Dochucení:

5. Zazvoňte telefonem — musí z něj znít známé ticho.

6. Promíchejte s odpověďmi, které nedávají smysl, ale krásně voní.

7. Přidejte kdeže a proč taky jako bylinky na závěr.

Servírujte: Na hlubokém talíři paměti. Podávejte se špetkou mlčení a plátkem zbytečné otázky.