Patetický Patizon

 9. 4. 2026, Praha: Hlavní nádraží, 18:02 Připojit se k davu pospíchající na rychlík do Klatov s odjezdem v 18:05. Nepředstírat spěch. Pak se odpojit.

 6. 4. 2026, pondělí, Praha, 16:30 Bezcílné procházení městem je přerušeno vyzváněním z kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Pokračuji po doznění.

  13. výtisk Oprava: Výstava Retrospektiva budoucnosti se konala v roce 2025

Výběr záznamů anonymních promluv sesbíraný za několik měsíců na veřejných místech, v městské hromadné dopravě a obchodech. Některé záznamy byly velmi drobně autorsky upraveny, neboť v psané formě nevynikaly například drobné inverze nebo nadbytečná slovní vata (tento pleonasmus má mít význam). Nepoužívám uvozovky, přestože se jedná výhradně o přímé řeči jediného aktéra, dialogy více osob jsou vizuálně odlišné.  PP, 2026/03/15 Všechno nejlepší k narozeninám! Dneska jsem ti lajkovala tvůj květináč. *** Co miluju, to mi nikdo neodpáře. Sázava! Já jsem totiž na ty přehrady. *** Víš, co: dát si dvě hodiny dříming a pak práce. *** Až budu velká, budu chodit do školky sama. *** + Ju, ty máš kníra. - Jo, a není nalepenej. *** Mamí, mamí! Já nemám ruku. *** Pak si dáš něco na baru a jdeš domu s nulou. *** Co mám dělat, když je mi tak špatně, že chci ničit věci? *** Zákazník: Neznáte Ivetu? Prodavač: Neznám, nejspíš odešla, než jsem nastoupil. Zákazník: A pamatujete si ji? *** Promiňte, že j...

Jeden ruský revolucionář utekl z carského vězení a skrýval se před četníky v zahraničí. Nebyl to, jak by se mohlo zdát, Lenínek. I tyto příběhy se děly obyčejným, řekněme nuzným lidem. Tento člověk, jehož jméno v příběhu není důležité, utekl do švýcarského Curychu a pracoval v továrně na nábytek. Brzy se dozvěděl, že Lenínek je též ve Švýcarsku a mimochodem zaslechl, že tu chce prodat nějakou medaili carských železnic. Náš muž usoudil, že se jedná o pomluvy. Četl mnoho Lenínkových knih a věřil, že bude dobrý a slušný člověk. A pak se jednoho dne tento dělník dozvěděl, že u nich ve fabrice na nábytek pronese Lenínek ten večer projev. A manželka našeh dělníka také pracovala v továrně na nábytek. Ale ona měla jen noční šichty, tudíž nebyl nikdo, kdo by večer jejich Doníka, synka ušatého, pohlídal. Náš dělník, který utekl před četníky do Švýcarska, řekl svému synovi: “Půjdem si večer společně poslechnout Lenínka.” Doník neměl ani jinou možnost.  Přišli do dělnického klubu příliš brzy. ...

 

Když bylo Lenínkovi šestadvacet let, byl už známým revolucionářem, celebritou mezi válenkovými intelektuály a carská vláda se ho bála jako seník ohně. Proto se Car rozhodl uvrhnout Lenínka do vězení, aby byl klid. A Lenínek tedy seděl ve vězení a mučil spoluvězně dlouhými proslovy. Za ta léta dokázal umučit i hluchoněmé a několik dozorců, kteří po sobě zanechali nešťastné rodiny. Car se rozhodl, že Lenínka pošle na Sibiř. Tam, mezi medvědy a komáry, nemá co zkazit. Odlehlá vesnice uprostřed tajgy. A nebylo tam nic. Tekla tam malá říčka, kolem rostl řídký les. Ale Lenínkovi nový domov nevadil. Chodil běhat, plavat v ledové vodě, prát se s medvědy. Psal knihy a chodil do sousední vesnice, aby mluvil s rolníky a radil jim. Ale ti, vždy když viděli v dáli rudou zář, běželi se schovat. Věděli, že pokud se Lenínek rozsedí a rozohní, starší rolníci by nemuseli hovory vydržet a mohli by upadnout do hlubokých halucinací, a následně při cestě do vlastních chalup uklouznout a zlomit si nohu a umr...

Předneseno 13:25   Plán komentovky:  Den předtím se opít na skvělé párty S kocovinou improvizovat Hlavním cílem je neříct k výstavě vůbec nic. Rozdat co nejvíc věcí, pohrdat ctižádostí. Napsat si myšlenky Snídal jsem včerejší pizzu 5 hodin spánku Balónek s kuličkovými ložisky Na cestě z párty jsem ti napsal, že jsi totální kalibr mezi lidskými lidmi Dobré stránky vína a slivovice Věci jsou jen připomínkou gest A nositeli cizích nepřenositelných zkušeností Lítý boj holuba s kebabem Lítý boj kebabu s holubem (Ponechat obě varianty, jsou stejně pravdivé) Šla proti mě a křičela do telefonu Chlapi? Myslíš ty pánský píči? Protože: Hovořit s lidmi o lidech je osobní a lidské Natírání stropu v galerii hraničí s torturou A lze ji nazvat Pokusem o dovolenou Prekariát:  Ohledávání tupých hran pod důvěrným prostěradlem. Zjistil jsem jak mi přezdívají v mé oblíbené kavárně Řasa mezi zuby Koláč blitek v sobotním dopoledni Dva Gruzínci rozplétají vánoční řetěz Před 161 hodinami ses se m...

 

Lenínek studoval velmi dobře, dokonce, jak jinak, pozoruhodně. Nechce se tomu věřit, ale musíme. Když se mu vlasy s konečnou platností přestěhovaly pod nos a na bradu, dostal za absolvování střední školy zlatou medaili, se kterou házel po selkách prasátka. Ty mu říkali: “Lenínku, to neděláš medailí, ale svou pleší!” A Lenínek se nikterak neurazil. Kdepak! JIstěže. Ale celá středoškolská eskapáda nebyla tak snadná, neboť Lenínka již v prvním roce školy vyloučili, protože byl revolucionář. A úřady ho také netolerovali. A i car (z pochopitelných důvodů) nedovolil revolucionářům studovat. Lenínek, prostý potížista. Lenínkovi tedy nebylo, jak jsme již všichni pochopili, dovoleno studovat. Jiný člověk by na Lenínkově místě zůstal bez vyššího vzdělání. Ale Lenínek to nechtěl. Stoupl si v kuchyni na stoličku a matce řekl: "Určitě dokončím střední školu.” Ta kývla nezúčastněně hlavou a pokračovala ve strouhání zelí. A léta plynula. Lenínek trousil vlasy po okolí a jedno jaro našel zvláštní...

 

Tak mi řekni co chceš. Vzal jsem tě do Slovinska, něco jako Itálie, ale ne zas úplný Chorvatsko. V pohodě, lepší než víkend na Lipně, beru. Mám to tam sice rád, ale chápu, že na tebe to dojem neudělalo.  Přetrpěl jsem ty tvý výstavy, kde jsem si musel pořád něco číst, abych z toho nakonec nebyl dvakrát moudrej. Koupil jsem ti ty drahý šaty z bengálskýho myšulínu, který se líbily i tvý mámě. Šel jsem i k volbám do Senátu, proboha. Nic to pro tebe neznamenalo?  Jasně, tak mi řekni co chceš, ale nezkoušej mi tvrdit, že to zase nechápu, protože já toho chápu docela dost. To by ses divila, holka. Když mi to řekneš, tak to vezmu, jsem dospělej chlap, ale zlato, že se cejtíš málo milovaná, to mi přijde, s prominutím, jako blbost. "Tak jo, běž! Dej do toho všecko, ale zase ne moc," snažil se mě koučovat Džeryl, "máš charisma jak tureckej tygr, tak to hlavně nepřepal. Nech si něco na potom." Nervózně jsem přešlápl na místě, jako bych já, osmanská šelma, měl něco na botě.  ...

Prostor: Skautský institut na Staroměstském náměstí, Praha, 1. patro, chodba Čas: Kousek po 17. hodině Rekvizity: samolepící štítky, fixa libovolné barvy Každý z účastníků si napíše na samolepící štítek jméno, které se pro tuto performance stane jeho. Může se jednat o vlastní úřední jméno, jméno, které by chtěl účastník mít, skautskou přezdívku, případně jakýkoliv pseudonym. Tuto jmenovku si účastník přilepí viditelně na oblečení. Tím se odteď stává umělcem. Vše, co účastník odteď udělá, bude uměleckým dílem. Po účastnících není vyžadováno nic víc, než aby se chovali a činili tak jako doposud. S jedinou malou změnou. Je zapotřebí reflektovat své jednání, vjemy a pocity a vytvořit v sobě ideu, že se jedná o umělecké dílo. Protože umění není jen to, co můžete vidět, číst a poslouchat. Ale může to být i ten nejmenší lidský akt.  V tuto chvíli se účastníci stávají performery. Účastníci se budou snažit povýšit mechanický život, nevědomé opakování vlastních vzorců, vlastní nešvary, ale...

Když Leníkovi rašila bradka, nebál se už téměř ničeho. Klidně i pro koště do temného kumbálu došel a nebál se. Dokonce si ani nezakrýval oči, když si rodiče vyprávěli děsivé příběhy o strýci Ivanovi z Kulkuťovky, který jedl koňská kopyta. Ba ne, kdepak. A také skoro nikdy, až na pár opodstatněných a rozumných výjimek neplakal. Jeho mladší bratr Míťa byl samozřejmě také velmi hodný hoch. Alel i ufňukaný strašpytel. Když mu Lenínek hrozil nazouvákem, plakal. Když někdo zavrzal dveřmi, plakal. Když přišla řeč na strýce Ivana z Kulkuťovky a kopyta, bulel jak nahnutá konev. I při smutné písni se fňukna Míťa neudržel. Zvlášť velké slzy se mu koulely z očí, když děti zpívaly „Kozu“. Mnoho děcek tu píseň zná: Babička měla šedivou kozu, šedivou kozu a měla ji ráda, měla ji ráda Napadlo kozu projít se lesem, projít se lesem a napít se rosy, napít se rosy. Potkala koza v černém hvozdu, v černém hvozdu strašného vlka, strašného vlka Za malou chvíli bylo již po všem, bylo již po všem a plakaly lesy...

01.06.2025 02.06.2025 03.06.2025 04.06.2025 05.06.2025 06.06.2025 07.06.2025 08.06.2025 09.06.2025 10.06.2025 11.06.2025 12.06.2025 13.06.2025 14.06.2025 15.06.2025 16.06.2025 17.06.2025 18.06.2025 19.06.2025 20.06.2025 21.07.2025 22.06.2025 23.06.2025 24.06.2025 25.06.2025 26.06.2025 27.06.2025 28.06.2025 29.06.2025 30.06.2025