Lenínek IV: Jak Lenínek nijak rafinovaně převezl četníky
Když bylo Lenínkovi šestadvacet let, byl už známým revolucionářem, celebritou mezi válenkovými intelektuály a carská vláda se ho bála jako seník ohně. Proto se Car rozhodl uvrhnout Lenínka do vězení, aby byl klid. A Lenínek tedy seděl ve vězení a mučil spoluvězně dlouhými proslovy. Za ta léta dokázal umučit i hluchoněmé a několik dozorců, kteří po sobě zanechali nešťastné rodiny. Car se rozhodl, že Lenínka pošle na Sibiř. Tam, mezi medvědy a komáry, nemá co zkazit. Odlehlá vesnice uprostřed tajgy. A nebylo tam nic. Tekla tam malá říčka, kolem rostl řídký les. Ale Lenínkovi nový domov nevadil. Chodil běhat, plavat v ledové vodě, prát se s medvědy. Psal knihy a chodil do sousední vesnice, aby mluvil s rolníky a radil jim. Ale ti, vždy když viděli v dáli rudou zář, běželi se schovat. Věděli, že pokud se Lenínek rozsedí a rozohní, starší rolníci by nemuseli hovory vydržet a mohli by upadnout do hlubokých halucinací, a následně při cestě do vlastních chalup uklouznout a zlomit si nohu a umr...
