Liturgie pečení bábovky, jakž byla předána matkám našim

Ve jménu Těsta, Másla i Ducha Cukrového, započněme dílo pečení.

Staniž se, že hospodyně, povzbuzená ranním světlem a vnuknutím sladké chuti, vezme mísu velikou a do ní vloží máslo, jež bylo změkčeno teplem pokojovým. A k němu přisype cukr bílý, ne však poskvrněný, a začne je tříti, až obě složky jedno jsou, a jejich splynutí jest jemné jako hlas tichý a laskavý.

Potom vejce, čtyři počtem, do této směsi ve víře vkápne, jedno po druhém, a každé přijme s radostí a míchá je s úsilím, jaké vynakládá duše hledající pravdu. A mouka, prosetá a očištěná, vstupuje do mísy jako host, jemuž dům otevřen byl — spolu s práškem, jenž těsto pozdvihuje jako Duch pozvedá člověka.

Špetka soli, aby chuť byla plná, ne mdlá, jest přidána — jako pokárání v lásce vyslovené. A též kůra citrónová, vůně svěží, a cukr vanilkový, jakožto kadidlo lahodné, jsou vneseny do směsi.

A mléko, symbol požehnání krav, jest vlito, aby těsto bylo měkké a poddajné, hotové přijmouti žár pece. Vše pak mícháno jest s péčí a zbožnou oddaností, až těsto jest hladké jako voda Jordánská.

Toto těsto pak vlito jest do formy, jež předem byla pomazána máslem a moukou posypána, aby se bábovka nepřipoutala k zemi, nýbrž aby v čase přišelém mohla být svobodně vyzdvižena.

Vložena jest do trouby rozpálené, jež srdce připomíná — teplé, vroucí, ale spravedlivé. A zde zůstává po čas čtyřiceti a pěti minut, a možná více, dle vůle trouby a znamení špejlového, jež ukáže, zda dílo jest dokonalé.

Když tak jest, vyňata jest z trouby a ponechána, by odpočinula, neboť i dílo dobré musí spočinouti. A poté vyklopena jest v pokoře na talíř, a posypána prachem sladkým, jakožto koruna spravedlivých.

A takto připravena bábovka sloužena jest k potěše domácích i hostí, k rozmnožení radosti a oslavě každého dne, neboť i skrze těsto může Bůh ukázati, že je dobrý.

Amen.

(Text byl vygenerován umělou inteligencí)